Bylinky v těhotenství a po porodu podle Magdalény Dobromily

Rozhovor s homeopatkou Hanou Poukarovou s Magdalénou Dobromilou Staňkovou maminkou tří dětí z roku 2015:

O BYLINKÁCH V TĚHOTENSTVÍ, PORODU A ŠESTINEDĚLÍ

Za homeopatii bývají někdy zaměňovány jiné terapeutické přístupy. Tím nejčastějším je fytoterapie, jinými slovy bylinkářství. Byliny jsou sice jedním ze zdrojů pro výrobu homeopatických léků, ale obě dvě metody, jak homeopatie, tak bylinkářství, stojí na zcela odlišných principech a liší se i způsoby jejich použití. Z bylinek známe třeba koniklec, který v homeopatických materiích medikách najdeme pod názvem Pulsatilla. Z kulčiby se zase vyrábí lék Nux vomica, z arniky stejnojmenný lék. Nelze však zjednodušeně říct, že stejné účinky, jako má bylinka v materiální podobě, bude mít i ve formě homeopatického léku. O využití homeopatie v období těhotenství, porodu a šestinedělí jsem si vzala na pomoc milou bylinkářku Magdalénou Dobromilou Staňkovou, autorku dvou dílů knihy Bylinky pro děti a maminky 1.+2. z Grady (www.donameduna.cz) a položila ji otázky, které se těchto období týkají z pohledu fytoterapie. Jak homeopatie, tak i byliny se dají poměrně snadno různými způsoby zkombinovat.

1.Milá Magdaléno, předem bych vám chtěla moc poděkovat za ochotu při realizaci rozhovoru. Věřím, že informace v něm budou prospěšné mnoha ženám, které se na miminko teprve chystají nebo už jedno či více doma mají a třeba plánují další. Na úvod se zeptám, jaký je nejčastější důvod, proč ženy bylinky v souvislosti s těhotenstvím, porodem či šestinedělím vyhledávají?

Ze své vlastní zkušenosti vím, že bylinky vyhledávají ženy především proto, že nechtějí na zdravotní potíže užívat klasické léky. Bylinky jim vyhovují více pro jejich jemné působení na tělo i duši. Celkově se žena v těhotenství stává citlivější a vnímavější k potřebám svého těla a s ním propojeného miminka. Sama jsem tak začínala při prvním těhotenství, mám tři děti v rozmezí deseti let, a citlivost mi zůstala. Dnes už jsou děti velké a věřím, že jsem je vychovala i k úctě k přírodě a vlastnímu tělu.

2. Jsou nějaké bylinky, kterým je v těhotenství potřeba se vyloženě vyhýbat a jsou v tomto období kontraindikované, či platí staré známé pořekadlo "vše s mírou"?

V těhotenství nás právě zvýšená citlivost na vůně i chutě navrací zpět k naší vlastní intuici a pomáhá vyhýbat se pro nás škodlivým jídlům i bylinkám, ale i prostředí, kde se třeba kouří. Z bylinek je potřeba vynechat ty prokrvující, ovlivňující činnost srdce, jater a ledvin, jejich seznam uvádím na konci odstavce. Také vadí v nadměrném množství bylinky prohřívající jako jsou známá italská koření – rozmarýna, dobromysl, také skořice a zázvor atd., ale v malé míře jako koření nevadí, pokud nastávající maminka má na ně chuť. Sama jsem jako těhotná ze zahrady vesele okusovala čerstvé bylinky a nijak mi to neuškodilo. Pak jsem se dočetla v časopise v dlouhém seznamu „jedovatých bylin“, že i nebohá sedmikráska je jedovatá a v těhotenství nevhodná... Netuším, jestli autorka tohoto článku někdy sedmikrásku skutečně ochutnala, kytička je opravdu trpká a víc, než tři najednou se sníst nedá. Polévka, salát či chlebíčky na jaře ozdobené sedmikráskou ještě nikoho neotrávily, za to potěší naše oči i duši a tělu dodají potřebné minerály. Podle mé zkušenosti se vyplatí naslouchat především vlastní intuici a jak bylinky, tak i potraviny střídat a nic nepřehánět, neboť všeho moc škodí. Nebojme se proto bylinek, přinášejících nám pomoc v nemoci přímo z přírody, ale spíš chemicky upravených potravin. Vnímám obecné obavy z jedovatosti léčivých bylin jako přehnané. Nejvíce jsou zastrašovány těhotné ženy, kterým se zakazuje preventivně všechno, co souvisí s bylinami. To byl také hlavní důvod, proč jsem napsala svou knihu „Bylinky pro děti a maminky“. Chtěla jsem připomenout zapomenuté rady babek kořenářek, které svými znalostmi bylin odjakživa nejvíce pomáhaly právě ženám v těhotenství a mateřství.

Bylinky nevhodné pro vnitřní užívání v těhotenství a při kojení:

Řebříček – nepodávat vnitřně dlouhodobě, libeček, puškvorec, aloe, medvědice léčivá, podražec, arnika – vadí vnitřně jako čaj či tinktura (zevní užití tinktury na pohmožděniny nevadí, vnitřně jako homeopatikum také nevadí), pelyněk pravý, vlaštovičník, přeslička (v těhotenství neužívat), zemědým, mařinka vonná, yzop, všedobr horní, oman pravý, chvojka klášterská, srdečník, jablečník, komonice, máta peprná (nepodávat dlouhodobě a větší dávky, v malém množství lze užívat mírnější mátu kadeřavou či vonnou), vachta, jehlice trnitá, pivoňka, rozmarýna, routa vonná, vrba bílá, ostropestřec mariánský, vratič, jmelí bílé, petržel (nať a kořen konzumovat jen v malém množství 1 lžíci denně nevadí). Na všech tinkturách z bylin s obsahem alkoholu se dočteme upozornění, že nejsou vhodné v těhotenství, při kojení a pro děti. Nakapáním lihové tinktury do horkého čaje či vroucí vody si připravíme bezpečný nápoj, alkohol se vypaří. Některé bylinky jako například šalvěj jsou ve formě tinktury účinnější než čaje a v případě potřeby se mohou používat i v těhotenství po poradě s lékařem. Další variantou bezpečného použití léčivých bylin je homeopatie či Bachovy květové esence. Konkrétní recepty i vhodnost použití bylinek v těhotenství, pro kojící ženy a děti mám ve svých knihách ve zvláštním rámečku, jaký v jiných knihách nenajdete. Aktuálně dokončuji svou druhou knihu o bylinkách, kde budou další obyčejné bylinky jako je právě sedmikráska, ale i jiné méně známé, kniha snad vyjde v Gradě začátkem léta.

3. Doporučíte nám nějaké léčivky, které je v době těhotenství naopak vhodné pít nebo třeba i jíst? Třeba ty bohaté na kyselinu listovou, která je v době těhotenství, ale i před ním, potřebná v rámci prevence správného vývoje miminka? 

Maminky se mě často ptají, co je tedy vlastně zdravé, když se všude píše něco jiného. Každý si musí najít svou vlastní cestu i stravu. Doporučuji jen to, co mně vyhovuje a co mám vyzkoušené. Po letech sbírání zkušeností náš rodinný jídelníček sestavený z jídel připravených z co nejčerstvějších surovin a pokud možno, doplněný něčím zeleným ze zahrady. Dospěla jsem k závěru, že ta nejlepší strava pro všechny je taková, která byla připravená s láskou z domácích zdrojů a tou je strava pestrá a živá neboli bio. Udělat můžeme mnoho dobrého, vytvoříme-li svým dětem dobré stravovací návyky pro celý jejich další život. Když naučíme jíst zdravě od nejútlejšího dětství, předáme jim to největší bohatství = pevné zdraví.

Kyselina listová je ve všech čerstvých zelených zeleninách a zejména v těch planých. Na jaře sbíráme první živé zelené výhonky – kopřivy, pampelišky, popenec, ptačinec, sedmikrásky, divokou pažitku a medvědí česnek, klíčíme doma hrášek a jiná semínka. V zimě namáčíme mandle, které jedí těhotné ženy v Indii právě pro doplnění kyseliny listové, ale i vápníku a hořčíku, stačí denně 3-10 ks mandlí.

Letní „ženské“ bylinky

Bylinky to nejsou jenom horké čaje, které pijeme spíš v chladnějším období roku. Na jaře a v létě využíváme hlavně čerstvé bylinky ve formě osvěžujících nápojů připravovaných za studena, čerstvých zeleninových a ovocných šťáv a čerstvých bylin jako koření do jídel. Léto je také obdobím sběru většiny léčivých bylin a jejich dalšího zpracování na sirupy, oleje, masti, octy a sušení na zimu na čaje.

Pro letní nápoje za studena se hodí čerstvé bylinky a drobné ovoce: maliník – listy i plody, zajímavou chuť má nápoj z malin s několika lístky bazalky, jahodník lesní či měsíční  - listy i plody, listy a květy kontryhele, listy meduňky, květy černého bezu a květy lípy, květy měsíčku, malé množství listů máty vonné či kadeřavé (nikoliv peprné), listy a plody rakytníku, plody borůvek, černých jeřabin – aronie nebo rybízu. Nápoje si připravíme snadno rozmixováním čerstvých bylin či ovoce spolu s troškou čisté vody. Necháme louhovat 10 -30 minut a scedíme, doplníme další vodou podle potřeby a dosladíme medem, hroznovým cukrem či bylinným sirupem, podle chuti dochutíme citrónem. Nápoje lze připravovat i neslazené zeleninové: salátová okurka + kopr, okurka + lístek máty, maliník listy + kopřivy, listy čerstvého fenyklu a další. Tyto osvěžující nápoje pijeme v teplém počasí a mohou nám pomoci při těhotenských nevolnostech a nechutenství. Další variantou jsou bylinné sirupy připravované z květů pampelišek, černého bezu, sedmikrásek, fialek, mateřídoušky, popence, listů máty, meduňky a dalších. Tyto sirupy z jarních a letních bylin uchováváme na zimu a přidáváme do čajů nebo do vody, chutnají zejména dětem a pomáhají proti kašli, nadýmání a dalším potížím. V létě si snadno připravíme i květinovou vodu – nápoj pro víly. Čistou vodu k pití můžeme ovonět květy černého bezu, lípy, měsíčku, růže, levandule či mateřídoušky, které vložíme do skleněné nádoby s vodou a necháme je vodu prozářit svým blahodárným působením.

4. Na svých setkáních lidem ukazujete postupy, jak si z bylinek vyrobit nejrůznější produkty. Čím doporučujete mazat těhotenské bříško jako prevenci proti striím? Mohou si ženy doma vyrobit vlastní bylinkovou a funkční mast? 

Hojivou mastičku si doma snadno vyrobí každý z bylinek ze zahrady, nebo s použitím kvalitních éterických olejíčků z levandule aj. Základ masti je dobrý z bambuckého másla, které se snadno rozehřeje ve vodní lázni ve skleničce a pak přidáme stejné množství olejového macerátu (bylinky vyluhované v kvalitním rostlinném oleji) z levandule, měsíčku, třezalky, konopí či rakytníku a malý kousek včelího vosku. Vše za tepla rozmícháme do rozpuštění, nalijeme do dózy a necháme ztuhnout v lednici do druhého dne. Začátek léta je ideální na sběr svatojánských bylin, jako je právě třezalka. Osvědčila se mi jako olejíček právě na strie, ale i pro masáže hráze před porodem a hojení jizev po porodu. Dalšími velmi hojivými rostlinnými oleji lisovaných ze semen za studena jsou konopný, rakytníkový a šípkový olej. Recepty na výrobu masážních olejíčků a mastí najdete v mých knihách. Nejjednodušší mast lze vyrobit přidáním 1 kapky éterického levandulového oleje do bambuckého másla. Všechny recepty najdete samozřejmě v mých dvou knihách, kde je i informace u kažé rostliny, kdy sbírat, jak zpracovávat, jak pěstovat a jak použít při vaření i léčení a speciální rámeček pro těhotné a kojící maminky a děti, jestli mohu bylinku užívat.

5. V souvislosti s porodem a jeho vyvoláním se hojně doporučuje maliník. Poradíte nám neúčinnější způsob jeho přípravy?

U maliníku všichni obvykle znají jen sušené listy na čaj, ten je ale výborný i z listů čerstvých a v horku je dokonce ani nevařím, ale jen rozmixuji s vodou na čaj za studena, do nějž přidávám někdy i čerstvé plody a další bylinky jako meduňku. Listy k sušení se také předem fermentují podobně jako pravé čaje černé. Zabalíme je do vlhké látkové utěrky a pak do igelitu a zatížíme prkýnkem, necháme zavadnout 24 -48h až se zapaří a ztmavnou a pak je teprve dosušíme. Zvýrazní se tím chuť i působení obsažených tříslovin.

6. Jak si mohou ženy pomoci v péči o poporodní poranění či jizvu po porodu císařským řezem? Co se vše dá v tomto směru udělat, pokud chceme sáhnout po bylinkách?

Jizvy ošetřujeme stejně jako strie, jak jsem psala výše, kromě levandulového éterického oleje, třezalkového, měsíčkového a rakytníkového olejového macerátu, zde výborně pomáhá olej lisovaný z šípkových semen, nebo konopných. Všechny jizvy je třeba jemně masírovat při mazání olejem či mastí, aby se poškozená tkáň postupně obnovila.

7. Co se týče kojení, podělíte se s námi o názvy bylin, které mohou pomoci s navýšením laktace nebo naopak s jejím zastavením? Máte s nimi přímo i pozitivní zkušenosti?

Sama jsem své tři děti kojila dohromady asi 5 let, nejmladší dcerku dva roky, zkušeností mám proto hodně. Vzpomínám na toto období krásného propojení s dětmi, ale někdy jsem také měla vlčí hlady…chutě na sladké, bolestivá prsa a bezesné noci…to k tomu prostě také patří.

Bylinky pro podporu kojení a tvorby mateřského mléka: anýz, fenykl, kopr, kmín, koriandr, černucha, jetel, vojtěška a pískavice (čaj i naklíčená semínka), konopná semínka loupaná a olej z konopí, kopřiva, len semínko, řebříček, jestřabina, amarantový olej, aloisie a sporýš lékařský, mateřídouška, mateří kašička. Dodržovat dostatečný pitný režim. Při výjimečném příležitostném pití alkoholu by neměla kojící matka kojit nejméně dvě hodiny po jeho požití. Kojenci vadí i minimální obsah alkoholu v mateřském mléce a může pak odmítat pít. Popraskané bradavky hojí vlastní mateřské mléko, měsíček mast nebo tinktura, levandule olej, rakytník olej, obklad z odvaru kořene bodláku štětky, koloidní stříbro. Použít vždy po kojení a před dalším kojením omývat, aby se kojenci nedostal olej či mast do úst. Při kojení se obecně nemají používat neředěné éterické oleje na pokožku prsou. Také je dobré jíst dostatek semínek a oříšků a olejů z nich bohatých na vápník a hořčík. Mandle, chalva sezamová a kvalitní oleje lisované za studena jako olej olivový, slunečnicový, dýňový, sezamový, ořechový a další jsou také vhodným doplňkem minerálů ve stravě. Lžička oleje ráno a večer pomáhá i proti zácpě a dýňový olej obsahující zinek proti padání vlasů po porodu a na kožní potíže. Kojení – odstavení: Obklady prsou z nálevu ze šalvěje, máty peprné, petržele či česneku a pití šalvějového čaje.

8. Jsou i nějaké léčivky, kterými se dá doma pomoci při mastitidě (zánětu prsu) postihující právě kojící maminky?

Při mastitidě prsou mě pomáhala rada od laktační poradkyně. Pokud to jde kojit častěji, ale krátce. Těsně před kojením prsa nahřívat žínkou a jemně masírovat zatuhlá místa i když je to bolestivé, ale pomůže to kanálky uvolnit a zprůchodnit a následné kojení přináší úlevu. Bolestivá prsa pak po kojení chladíme pomocí obkladů z vody s 1 kapkou éterického oleje z levandule, pelargonie – geránia, růže a fenyklu. Nebo tvarohové či zelné obklady, vnitřně homeopatika. Naše babičky znaly obklady z listů zelí, které podobně jako levandule chladí při všech horkých stavech. Chladivý obklad ze zelného listu při bolestivých prsou u kojících žen při retenci mléka: používáme vychlazený list zelí, kapusty či salátu. Po kojení přiložíme list na bolavý prs (má ideální miskovitý tvar) můžeme ho nechat i v podprsence tak dlouho, než opět zteplá a vytáhne horkost. Připravíme si předem nejlépe dva listy na střídání vychladit do lednice. Listy trochu rozklepeme paličkou na maso, aby změkly. Při vysoké horečce může jít o zánět prsu, při pochybnostech se raději poraďte telefonicky s laktační poradkyní.

9. V souvislosti s kojením se zeptám ještě na echinaceu, kde se informace rozcházejí. Podle některých zdrojů je při kojení kontraindikována, jiné ji vyloženě doporučují např. při výše zmíněné mastitidě (první den při vyšších dávkách, pak už v obvyklých dle tělesné hmotnosti). Jaký na tohle máte, prosím, názor?

Echinaceu sama užívám při nachlazení, chřipce a pocitu, že na mě něco leze…ale ne dlouhodobě, jen akutně, pro prevenci a dlouhodobější užívání je určitě lepší rakytník a hlíva ústřičná pro posílení imunity formou kapslí, čajů nebo pro děti sirupů. Při kojení bych se echinacey nebála, při krátkodobém akutním užití by neměla vadit.

10. Máte ještě nějaké další oblíbené bylinky, které jsou v období těhotenství i po porodu vhodné, ještě na ně nepřišla řeč, a stojí za zmínku? 

Zázračné lněné semínko - pravidelné pití odvaru ze lněného semínka ve druhé půlce těhotenství je velmi prospěšné pro hladký průběh těhotenství a porodu. Slizovité látky ze lnu uvolňují a dodávají pružnost pánevním vazům pro úspěšný průběh těhotenství a porodu, příznivě upravují sliznici střeva a stolici (při zácpě), po porodu přispívají k nastartování tvorby mléka. Používání lněného odvaru v těhotenství je jednoduchý a léty osvědčený recept s velkým efektem pro prvorodičky i vícenásobné matky. Samotný odvar však moc nechutná, lze ho přidávat do obilných kaší, pečiva, polévek nebo do jogurtu.

Čaj (odvar) ze lněného semene jako šetrné projímadlo pro děti a pro těhotné matky: 2 lžičky rozdrcených semen se zalijí vroucí vodou nebo povaří krátce v hrnku vody a necháme stát 10 minut. Přecedíme a pijeme vlažný 2 - 3 šálky denně, nejlépe 1 šálek ráno a 1 večer od druhé půlky těhotenství až do porodu. Pomáhá také při průjmu - žvýkáme celá semínka lnu, vážou na sebe vodu a tak jí odnímají stolici.

Bylinky pomáhající po porodu, co jíst a pít pro úspěšné kojení:

Po porodu pijeme čaj z kontryhele pro rychlejší zatažení dělohy 2 šálky denně asi 10 dní. Čaj z lněného semínka proti zácpě a pro úspěšný začátek kojení pijeme nejlépe večer. Třezalkový a měsíčkový olej pomáhá při zevním použití na hojení šití po porodu i k ošetření hemoroidů, také chlazení ledem a vhodná homeopatika užívaná vnitřně. Na hemoroidy při kojení nepoužívat čípky z lékárny – stahují cévy, ale jírovec – kaštan koňský používat raději jako homeopatikum Aesculus Hippocastanum než tinkturu.

Není nutné, aby kojící maminka jedla za dva, ale je třeba dodržovat dostatečný pitný režim pro úspěšné kojení. Strava by měla být nejlépe kvalitní, čerstvá, lokální a bio, v tom nám právě domácí bylinky a plody pomáhají, o těch vhodných píši výše. Zdravé stravovací návyky pak můžeme už při kojení předávat svým dětem pro jejich budoucí zdraví.

11. A na závěr se zeptám - pokud je někdo, kdo se na vlastní sběr bylin z různých důvodů necítí a raději by si je pořídil k následnému zpracování již nasušené a kvalitně předpřipravené, doporučíte z vlastní dobré zkušenosti nějaký obchod?

www.bababylinka.cz

www.bylinarstvikindl.cz

Mnohokrát Vám děkuji za rozhovor! :)

Více informací a receptů najdete v knihách M.D.Staňkové „Bylinky pro děti a maminky 1. + 2.“ vyd. GRADA ukázky z knih najdete na webu Grady: www.grada.cz/bylinky-pro-deti-a-maminky-4971/?2570802519?cjdata=MXxZfDB8WXww&9788024777856&utm_source=8989328&utm_medium=affiliate&utm_campaign=CJ_5214913&utm_content=GradaCZ_google_all&cjevent=eb405d519ab211f082f000370a18b8fc

pozvánky aktuální najdete zde na webu v kalendáři akcí a ve skupine na FB https://www.facebook.com/groups/1577934769135789/

autorka psala do časopisů Jóga dnes a Svět homeopatie, Zahrádkář, Aromaterapie ATOK a Meduňka 

také připravuje vysílání do rádia Bohemia – bylinář MaMa-mia - archiv vysílání můžete poslouchat zde: prvni.radiobohemia.cz/bylinar-mama-mia/