Bylinný med a kvasomed

Dostala jsem nečekaný dárek ke dni matek, hromadu malých výhonků borovice od přátel, kteří museli borovici ostříhat a bylo jim líto výhonky vyhodit. Tak jsem vyzkoušela jehličnatý med - karamel, který jsem dřív dělala jsen z pampelišek nebo bezových květů. Neberte prosím tento recept jako návod pro zdevastování lesa a ničení malých stromků. Berte si prosím z přírody jen malé množství mladého jehličí a s úctou a vděčností. O léčivém působení borovice najdete více zde:  www.donameduna.cz/news/borovice-vitalni-krasavice-a-caj-z-jehlici/  

Bylinný med – karamel a kvasomed – vyrábí se podobně jako pampeliškový med z výluhu z bylin smíchaných s cukrem, svařuje se pomalu i několik hodin do mírného zkaramelizování cukru (nesmí se připálit). Takový med můžeme připravit z květů pampelišek, černého bezu či z výhonků mladého jehličí ze smrku či borovice. Podle pátera Ferdy je karamel nejzdravější sladidlo, které nepřekyseluje organismus jako bílý cukr. Kvasomed je vynálezem Radima Řeháka z Brna, který nechá výluh z květů s pylem (černý bez, pampeliška, tužebník,) předem mléčně zkvasit, čímž se jinak nestravitelný pyl stane pro tělo využitelný. Z fermentovaného výluhu potom vaří karamel, který je příjemně nakyslý. Užívá se jako lék po lžičkách nebo do čaje, anebo k dochucení sladkých obilných kaší a dezertů.

Med z výhonků jehličí:

500g – 1000g mladých výhonků světle zeleného jehličí ze smrku či borovice

3+1 bio citróny

1,5 litru vody

1,5 kg cukru

Výhonky jehličí opereme. 3 bio citróny omyjeme a pokrájíme na kolečka i s kůrou, odstraníme jen pecičky. Zalijeme vodou 1,5 -2 litry, podle množství jehličí, aby bylo potopené, a povaříme zvolna 30 minut. Pak pod pokličkou necháme v chladu do druhého dne 12 – 24h louhovat. Výluh druhý den přecedíme a přidáme stejné množství cukru jako je výluhu a zvolna vaříme 1 – 2 hodiny bez pokličky, aby se tekutina odpařovala a houstla, občas mícháme. Ke konci přidáme šťávu z 1 citronu, pozor pění to. Postup vaření je stejný jako níže uvedený u kvasomedu. Rozmícháme a odstavíme, pak lijeme do malých skleniček, které po uzavření obrátíme dnem vzhůru a necháme vychladnout. Med z jehličí voní jako les a je výborný na kašel a při nachlazení v zimě.

Kvasomed z tužebníku: Výluh z květů s pylem necháme předem mléčně zkvasit a z fermentovaného výluhu potom uvaříme karamel, který je příjemně nakyslý. Užívá se jako lék po lžičkách nebo do čaje, případně k dochucení sladkých obilných kaší a dezertů.

Na kvasomed budeme potřebovat kromě času a trpělivosti tyto suroviny:

200–300 g květů tužebníku (příp. černého bezu, pampelišek)

1 kg cukru a citronovou šťávu ze 2–3 citronů

1–2 lžíce syrovátky z kefíru z tibetské houby

Postup: Květy plné pylu nejprve přelijeme litrem vařící vody, aby se odstranily divoké kvasinky. Po vychladnutí přidáme přes sítko slitou syrovátku (čirou tekutinu z kefíru z tibetské houby) a část cukru (200 g). Promícháme a přikryjeme čistým talířem. Denně promícháme a necháme kvasit 5 dní. Nálev je pak méně sladký, ale o to kyselejší díky kyselině mléčné. Scedíme ho přes cedník a potom ještě přes jemnější sítko, přidáme zbytek cukru a začneme vařit. Nejprve se odpařuje voda a když nálev zhoustne, začíná hnědnout a stoupat pěna v hrnci, je třeba častěji zamíchat a přidat citronovou šťávu. Když už pěna hodně vystupuje nad hladinu a nálev má zlatavě hnědou barvu, je možné odebrat na lžíci vzorek a nechat zchladnout, abychom vyzkoušeli jeho hustotu. Pozor – tužebník houstne více, je dobré odstavit dříve! Takto připravený tužebníkový med má barvu, vůni i chuť medovější než pravý včelí med. Zkušenosti léčitelů (např. pátera Ferdy) ukazují, že i přes dlouhé vaření si takto upravené extrakty z rostlin s sebou stále nesou své léčivé vlastnosti.

Více receptů najdete v mých dvou knihách Bylinky pro děti a maminky 1.+2. z Grady M.D.Staňkové