Lišejník a léčebné vykuřování

V lednu je příroda stále ještě v období zimního spánku i když třeba není venku sníh a pomalu se prodlužují dny a přibývá světla. I my lidé jsme od přírody naprogramovaní na tento čas zklidnění a pokud neposloucháme signály svého těla a nedopřejeme mu dostatek odpočinku, bude nás organismus usměrňovat a zastavovat nemoci ať se nám to líbí nebo ne. V lednu a únoru potřebují zvýšenou péči naše ledviny a močové cesty, které hospodaří v těle s vodou. Chce to samozřejmě klid a nohy v teple…chlad o země ledviny i močové cesty oslabuje. Podpořit je můžeme nejen pitným režimem, bylinkovými ledvinovými čaji, ale i koupelemi nohou, reflexní terapií, masážními pomůckami – míček, válec, kamínky, nahřátá sůl. V zimě nám může často chybět vnitřní oheň, jme pak zimomřiví a bez energie. Potřebujeme déle tepelně upravovaná jídla se zahřívajícím působením a vhodným kořením.

Oheň a voda Někdo má možnost zatopit si v krbu a mít doma živoucí oheň, někdo rád zapaluje svíčky. Naši předkové měli v oblibě také léčebné vykuřování, které bych vám dnes ráda více přiblížila. Pro získání léčivých látek z bylin je nezbytná spolupráce vody s ohněm. Při obyčejné přípravě čaje potřebujeme vodu uvařenou pomocí ohně, aby se léčivé látky díky horké vodě do ní vyluhovaly. Stejně tak při inhalaci, kde vdechujeme páru – skupenství vody proměněné ohněm. V aromaterapii se většina vonných éterických olejů získává parní destilací – opět spolupůsobením ohně s vodou a jako vedlejší produkt kromě éterického oleje vzniká hydrolát - květová voda. Naše babičky často používaly obklady, látku namo-čenou v odvaru z bylin přikládaly na bolavá místa, která bylo potřeba prohřívat. Žena jako strážkyně plamene už od pravěku nejen ohně v kamnech ale i plamene duchovního spojení.

Méně známé je vykuřování bylinami, kde se opět pomocí ohně přeměňuje léčivá bylina na vonný dým. Takto se dříve často očišťovaly obytné prostory i chrámy. Dodnes všichni známe vůni pryskyřice kadidlovníku z kostelů nebo domácí pálení františků a purpury na Vánoce. Vyzařování vonného dýmu dokáže čistit prostory i energeticky od nedobrých energií. Léčí potíže tělesné i duševní. Vykuřování je stejně staré jako sám oheň a užívalo se u všech dávných národů - indiánů i Keltů. V Alpských oblastech se dodnes dodržuje dávný zvyk vykuřování pro vyhánění zlých duchů (energií) o 12 svatých nocí od 21.12. do 6.ledna směsí z kadidla, myrhy a kozlíku. Také tři králové přinesli Ježíškovi to nejvzácnější jako dary: zlato, myrhu a kadilo. Název voňavky parfém vznikl z „per- fum“ znamená v překladu kouřem.

Kniha o vykuřování v češtině od Anemarie Herzog, které předala své moudrosti o léčení její babička a autorka také otevřeně mluví o spolupráci s bytostnými pomocníky v přírodě. Paní Herzog píše: Při vykuřování probíhá transformace rostlin ohněm a prostřednictvím kouře s námi může rostlina navázat kontakt a dát nám všechno, co je nám schopna poskytnout.

K domácímu vykuřování potřebujeme keramickou kadidelnici, vypadá jako aromalampička s kovovým sítkem. Na sítko dáme vykuřovací směs a pod ním zapálíme svíčku. Další možnost je použít masivní keramickou misku (sklo či porcelán nikoliv mohlo by prasknout), do ní nasypat trochu písku, aby nedošlo k přehřívání nádoby. Na písek pak položíme uhlík, který zapálíme, vydrží dlouho doutnat jako žhavé uhlí. Na uhlík položíme trošku vykuřovací směsi. Vykuřování lze použít prakticky také pro vykuřování chodidel a rukou, a působit přes ně na energetické dráhy orgánů celého těla. Právě ledviny můžeme takto dobře posilovat a dodávat jim teplo a vnitřní oheň, pokud je ho nedostatek. Stejně jako obklady z odvaru z bylin, můžeme na bolavá místa přikládat i obklady do kterých před tím zachytíme vonný kouř z vykuřovadla. Paní Herzog je nazývá vykuřovací rouškou z lněného či bavlněného plátna a nabízí je na svém e-shopu stejně jako speciální dřevěné stoličky s otvorem, které pro ni vyrábějí zaměstnanci chráněných dílen v Německu. www.malusa.at.

Druhy bylin a pryskyřic pro vykuřování (při vykuřování i používání svíček je dobré poděkovat i bytostným ohně salamandrům)

Andělika – kořen nebo semena- nemoci krevního oběhu, žlučníku, žaludku, migréna

Borovice – pryskyřice- chrapot, nachlazení zánet dutin

Fenykl – astma, břišní bolesti zažívací potíže Skořice – kůra – plíce, kašel

Heřmánek- květy- bolesti obecně, astma, rýma

Kadidlovník – pryskyřice – alergie, astma, záněty, revma

Kostival – listy – bolesti, artritida, artróza, potíže kosti, nohy a klouby, páteř, pásový opar

Levandule – květy - vysoký krevní tlak, chřipka, nemoci plic, srdce a krevního oběhu, migréna

Lišejník – dubový mech – nachlazení, kašel, žaludek. Z kalendáře: V lednu zimou blednu. Zahřívá mě čaj a oheň v kamnech, voní zemitou vůní lesa a lišejníku. Lišejník zvaný též dubový mech voní lesem při zahřátí jako hořký čaj, v koupeli či při vykuřování. Lišejník otec ochránce. 

Oman pravý – sušený kořen – nachlazení, bronchitida, atrtritida

Pampeliška – listy a květy – cukrovka, břišní bolesti, žlučník, játra, žaludek, slezina

Přeslička – nať – artritida, slinivka, močové cesty, ledviny, nohy a klouby potíže, revma, štítná žláza potíže, rakovina

Puškvorec – kořen – potíže s očima, játra, ledviny, slezina, slinivka, rakovina

Řebříček – květ i nať – nemoci ledvin a močových cest, srdeční, cévní potíže krevní oběh, rýma, dutiny, uši a ženské potíže i v z přechodu. Rakovina.

Šalvěj – list – nízký krevní tlak, dutiny, záněty, játra, plíce, žaludek, bolesti zubů, migréna, potíže z přechodu

Třezalka – kvetoucí nať – horečka, bolesti, bronchitida, migréna, nervové poruchy, ženské potíže i v přechodu, dutiny, uši, štítná žláza - nedostatečnost

Lišejníky najdete v lese, často na spadaných větvičkách, nebo i na ovocných stromech a trnkách. Také se mu říká větvičník slívový nebo dubový mech. V mé oblíbení vánoční pohádce Tři oříšky pro Popelku spadnou oříšky v hnízdě i s lišejníkem...Lišejníková vůně mi do mého obrázku i ilustraci přivedla otcovskou ochrannou energii. Lišejník je prvním z obrázků mého stromového kalendáře. www.fler.cz/zbozi/obrazkovy-kalendar-mesicnik-ocima-stromu-13725533

Kromě vykuřování lze použít lišejník i na odvar na hořký čaj proti kašli nebo do koupele při nachlazení spolu s dubovými či borovicovými větvičkami. 

Lišejníková báseň o dětství – tátovi 1/2023

Ráda chodím zimním lesem,

sbírám větve do kamen.

Starý smrk se otřese,

shodí větev vedle mne.

Krásnou větev vousatou

roste na ní lišejník,

vzpomínky mi letí za tátou,

zpátky v čase v okamžik.

V létě jezdili jsme pod stan

rok, co rok, celý dětství čas.

My děti jsme větve sbíraly,

na oheň každovečerní,

čas plný zpěvu pod hvězdami.

Táta mi dal první nůž rybičku.

Dal mi i v lese pocit bezpečí.

Vyřezala jsem z kůry lodičku

a chodila bosa v jehličí.

Ještě dnes cítím kouřovou

příchuť čaje z kotlíku.

Přiložím větve do kamen

a tátovi podám v duchu kytaru.

Prosím, tati zahraj zas,

já zazpívám ti druhý hlas.

Lišejník položím na kamna

a jeho vůně zemitá lesní

vezme mě do dětství,

kdy u ohňů jsem ráda zpívala.

Tati, prosím zahraj zas

svý Honky tonky blues,

co hrával jsi nám dětem

před spaním.

No nebyl to pravda

zrovna uspávací kus,

ale tolik jsme se nasmáli…

Já vím, že už tu nejsi tati,

snad mě ještě slyšíš.

Stále tě v srdci mám.

Píšu teď příběhy, víš?

Napsala jsem jednou

milostný příběh dvou

starších lidí, a on jí řekl:

Lásko, voníš jako lišejník…