Mrkvička potěší tvá očička
„Obyčejná“ mrkev v zimě neslouží jen sněhulákovi místo nosu, ale je velká pomocnice zdraví maminek a dětí, a proto volám: „Více mrkve na náš stůl!“ Od jara do podzimu kupuji zeleninu od farmářů Farma Koudelkovi z Ořecha, které znám osobně a jejich mrkev je nejchutnější ze všech, ale přes zimu si do supermarketu raději beru brýle na čtení, abych si přečetla zemi původu. Italskou mrkev prostě neberu i kdyby byla bio, ale hledám zeleninu z české farmy. Tím, co si dáváme do nákupního košíku může totiž každý ovlivnit to, co a jak budou naši zemědělci a farmáři pěstovat.
Mrkev můžeme upravovat na slano i na sladko, je zdravá a levná, a může se jíst denně i při různých zdravotních dietách. Mladou mrkvovou nať z vlastní nebo bio produkce nevyhazujeme, ale využijeme při vaření jako zeleninu. Nejen na vánoční svátky si můžeme z mrkvičky s dětmi připravit i zdravější vánoční cukroví nebo pomazánku na chlebíčky z mrkve, tvarohu a tuňáka. V zimích obdobích při chřipkách a nachlazeních je mrkvičkový salát (vždy telepně upravený s olejem) vítanou medicínou (Recepty najdete v mé knize Bylinky pro děti a maminky 1. str. 222.)
Mrkev obecná
Mrkev je u nás odjakživa využívanou kořenovou zeleninou s léčivými účinky. Je to jedno až dvouletá rostlina s roztřepenými listy. Dříve se v lidovém léčitelství využívala hlavně mrkev obecná planě rostoucí (Daucus carota) nazývaná také lidově „mrkvous“, která se dnes už v přírodě vyskytuje méně. Divoká mrkev má menší bílý kořen, narozdíl od pěstované mrkve, která se využívá právě pro svůj silný válcovitý oranžově červený kořen sladké chuti. Původně se mrkev pěstovala v Řecku, ve středomoří a na Balkáně, v Evropě se běžně pěstuje až od 18. století. Už staří Řekové ji používali k léčení žaludečních obtíží a Římané ji nazývali královnou zeleniny.
Mrkev obsahuje hlavně karoteny, velké množství vitamínu A, dále vitamíny B, C, D, E a K, lehce stravitelné cukry a vlákninu. Dále obsahuje mnoho minerálních látek a stopových prvků, především selen – nejdůležitější stopový prvek pro imunitní systém, dále vápník, hořčík, železo, měď, fosfor, a jód. Mrkev zvyšuje odolnost organismu proti infekci, zlepšuje zrak a léčí šeroslepost. Plátek mrkve vypadá jako lidské oko a mrkev očím skutečně prospívá. Pomáhá také při jaterní dietě, při průjmu, při tvorbě žlučových kamenů, revmatismu, a srdečních chorobách a při angíně pectoris. V léčení se používá především čerstvá mrkvová šťáva a ojediněle semeno a nať. Dlouhodobé používání mrkvové šťávy se nedoporučuje, způsobuje oranžové zabarvení kůže a přetížení jater. Syrová mrkev má účinek močopudný a mírně projímavý, vařená spolu s rýží naopak staví průjem. Mrkev harmonizuje střevní mikroflóru po delší léčbě antibiotiky. Zevně syrová nastrouhaná mrkev jako obklad hojí rány a spáleniny a pomáhá při bolestivých hemoroidech.
V aromaterapii se éterický olej z mrkvových semen používá zevně na hnisavé a obtížně se hojící rány. Olej má regenerující účinky a v kosmetice se přidává do krémů proti vráskám a pro hojení jizev, v masážních směsích povzbuzuje lymfatický systém. Zajímavý je i hydrolát - květová voda destilovaná parní destilací z květů divoké mrkve, nádherně zemitě kořeněně voní a je vhodný jako ple´tová voda pro péči o zralou pleť.
Pro zdraví duše
Oko je do duše okno; buď upřímný a spravedlivý ať se každému můžeš podívat zpříma do očí. Neopovrhuj obyčejnou zeleninou jakou je mrkev, může být tvému zdraví k velkému užitku.
Recepty pro zdraví
1. Čerstvá mrkvová šťáva jako lék po léčbě antibiotiky, při léčbě chřipky a viróz, při jaterní dietě, při tvorbě žlučových kamenů a revmatismu, pro diabetiky a proti neplodnosti: čerstvě vylisovanou šťávu z mrkve z odšťavovače pijeme denně podle potřeby, ne však dlouhodobě. Může se míchat se šťávou z jablek, rakytníku, pomerančů.
2. Čerstvá mrkvová šťáva jako lék proti křečovitým bolestem bříška u kojenců: od pátého měsíce můžeme podávat kojencům v polévce až 40 g šťávy, u větších batolat až 60 g denně, ale pouze z mrkve v bio kvalitě.
3. Mrkvový salát tepelně upravený s olejem při rýmě, kašli a zahlenění u dětí a na podporu kojení a na zlepšení kožních potíží a ekzémů: 2 mrkve očistíme a nastrouháme najemno. Jednu z nich osmahneme na trošce kvalitního olivového oleje dozlatova na mírném ohni a necháme vychladit. Pak ji smícháme s druhou syrovou nastrouhanou mrkví a dochutíme šťávou z citronu, rakytníku, pomeranče či mandarinky. Můžeme přidat i nastrouhané jablko, není třeba doslazovat. Jíme preventivně denně podle potřeby. U dětí s rýmou, kašlem a zahleněním pomáhá mrkvový salát odvádět hleny z těla stolicí a při kožních potížích a ekzémech dodává tělu potřebný vitamín A.
Pro děti a maminky
Pro miminka je většinou právě vařená mrkvička prvním zeleninovým příkrmem ke kojení a miminka mají ráda její přirozeně sladkou chuť. U kupované mrkve je však na místě velká opatrnost, aby neobsahovala škodlivé látky z chemických postřiků, pro kojence do 4 měsíců je nevhodná rychlená mrkev, nadbytek dusičnanů z ní může způsobit i dýchací potíže a zmodrání úst. Vždy mrkev dobře oškrábeme a odkrojíme zelený vršek. Kupujeme nejlépe čerstvou bio mrkev od českých pěstitelů nebo používáme mrkev doma vypěstovanou. Mrkev v lednici uchováme delší dobu čerstvou a křehkou, když její kořeny ponoříme do nádoby s vodou. Pro miminka ji dobře uvaříme v trošce vody nebo na páře a rozmixujeme s kapkou kvalitního olivového oleje. Některé děti rády chroustají celou syrovou mrkev jako zajíček. Také jim ukážeme, že kolečko rozkrojené mrkve připomíná oko, a právě oči mrkev vyživuje, aby dobře viděly. Při rýmě a zahlenění a kožních potížích u dětí pomáhá mrkvový salát nebo čerstvá mrkvová šťáva. Mrkev by měla být důležitou složkou stravy těhotných a kojících matek a dětí, dodává vápník a pomáhá při chudokrevnosti a celkovém oslabení. Dokonce prý pomáhá i proti neplodnosti. Mrkev také tlumí křečové bolesti i u kojenců. Jediná mrkev obsahuje stejně vitamínu A jako velká tableta Áčka z lékárny. Těhotné ženy by neměly tyto tablety v nadměrném množství užívat, ale zato kvalitní bio mrkev mohou jíst bez omezení. U kojících maminek mrkev tepelně upravená s olejem podporuje tvorbu mateřského mléka. Doporučuje se také ohřátá mrkvová šťáva s trochou smetany. Pozor však na dlouhodobé používání mrkvové šťávy, může způsobit oranžové zabarvení kůže a přetížení jater.